ALBOVÁ NADÍLKA - #06/24 Červen
Z červnových alb se mi pro nadílku nahromadilo hodně lehčích až uvolněných počinů. Jednak mám takové samozřejmě rád...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Z červnových alb se mi pro nadílku nahromadilo hodně lehčích až uvolněných počinů. Jednak mám takové samozřejmě rád...
„Řeknou, že jsem prolil nevinnou krev. K čemu je ale krev, když ne k prolévání?“ Candyman Zrnko pravdy Urban legend...
KREYSON, umělecké dítě zpěváka Ladislava Křížka, v těchto dnech a měsících slaví výročí pětatřiceti let od vzniku a stále dál si žije dalším ze svých mnohých životů.
Deset dnů dovolené ve Varšavě. Hlavní město Polska je velké a má co nabízet, víc než týdenní výprava však dává prostor vyrazit i do okolí.
Drážďany jsou plné památek. Drážďany jsou plné obchodních domů. A konečně, Drážďany jsou plné kasáren.
Druhá část článku o historických milnících akčního filmu se z větší části bude věnovat osmdesátkám...
Tak jo, jsem tady. Gdaňsk, panelák. Obyčejné sídliště, stejné jako v Praze, Plzni nebo České Třebové...
Ohledně mapování desek, které vyšly v květnu 2024 jsme byli opravdu hodně plodní. Recenzí se na našich stránkách objevilo nebývalé množství.
Vysloužilý desperát Pike Bishop hodnotí zoufalou situaci, zatímco mu nad hlavou létají kulky a z několika míst na jeho těle vyvěrá krev.
Další porce hudby s retro nádechem, kterou jsem v roce 2024 zachytil jako zajímavou, obsahuje čtyři stylově hodně rozdílné skupiny.
Následující text se zaměřuje na vznik a kulturní dopad satirického, černohumorného, politicky nekorektního...
Jaro, konec 90. let. Autobus na lince Brno – někam na Slovensko se trmácí po „staré“ cestě mezi moravskou metropolí a Hodonínem.
Duben 2024 se prostě povedl. Ať už po stránce silné nálože alb od slavných jmen, tak i ohledně vydařených počinů těch méně známých skupin.
Závěrečnou část našeho putování zakončíme ve velkém stylu. Čekají nás devadesátá léta...
Hodně poctivý náklad staroškolského grindcore z Města Andělů se členy SHITBRAINS, SULFURIC CAUTERY a RADIATION VOMIT. Excelentní práce bubeníka a na poměry žánru dost velká pestrost v riffech, celkové dynamice i barvě vokálů.
Hůře stravitelná záležitost i na poměry old school death metalu. Tito Švédové nikdy nejeli přímočarý smrťák, takže novinka vlastně nepřekvapí. Pokud vám vyhovuje fusion kuchyně okrajových forem metalu, nemůžete s tímto nevycválancem šlápnout vedle.
Standardní živák ARAKAINu, výjimečný snad jen tím, kolik let existence na něm kapela slaví. Skalní jistě odhalí, která z obsažených skladeb ještě živě nebyla sejmuta, nám ostatním (co jsme se zároveň nezúčastnili) však postačí pár orientačních poslechů.
Občas není ku škodě se nakazit nějakou tou retro nahrávkou vonící po trvalé, zvlášť když se člověk jinak soustředí hlavně na nové věci. Jen se to s inokulací nesmí přehnat, jinak tahle „dcerka Doro“ o mnoho víc než to prima-retro nenabízí.
Hudba těchto Kanaďanů nikdy nebyla na první poslech. Ale ani skoro dva měsíce po vydání se do jejich novinky neumím dostat. Je tu jen několik záchytných míst, které pro mě mají přitažlivost. To je v porovnání s předchůdci zoufale málo.
Norská obdoba MAXIM TURBULENC (co do rozměrů) hraje elektro rock/metal ozdobený slušným zpěvem. Pro svou zastřenou melancholickou atmosféru nabízejí příjemný poslech jinak ne příliš originální hudby na vlnách středního proudu.
Tore je mrtev a tohle je jeho poslední deska. Bohužel od začátku nepřesvědčivá elevator music, i když bohatě proaranžovaná. Chybí atmosféra. Tu nalézám až v poslední třetině. Avšak Garm je Garm, takže to ještě prohledám, jestli jsem něco nepřeslechl.